Fotografie z ostrova Paros, především z městečka Naoussa, kde jsme byli ubytováni v penzionu Corina. Nejvíce jsem toho nafotil předevšímí v městečku Naoussa, které nadchlo svojí malebností. Ráno je městečko prázdné, stršně fotogenické, alevečer se sem se slétají turisté z blízkého i z dalekého okolí; jedni na poněkud dražší večeři, další jen na drink, jiní prostě proto, že je to místo vyhlášené.Hlavní město Parkia je malé město, přesto působivé. Vyrostlo na místě původní antické ostrovní metropole. Dnes je kulturním i obchodním centrem a také vytíženým přístavem spojujícím Paros s množstvím okolních ostrovů i pevninou. Vstupu do přístavu vévodí bělostný větrný mlýn, který se pro ostrov stal přímo poznávací značkou.Máte-li rádi památky a historii, nezapomeňte se zastavit také u chrámu Panagia Ekatontapiliani (Our Lady of the Hundred Gates). Pochází z 10. století a je považován za jednu z nejvýznamnějších památek Řecka. Původní stavba ze 4. století prošla později několika rekonstrukcemi a dnes je působivou koláží rané křesťanské, byzantské a pozdně byzantské architektury. Dalšími krásnými kostely jsou Panagia Septemvriani (The Virgin of September) nebo Agia Eleni (Saint Helen). Za návštěvu stojí i místní archeologické muzeum. V něm najdete vytesanou do mramoru Parskou kroniku i rozmanité nálezy z neolitického i románského období. Líbilo se i městečko lLefkes které najdete v nejvyšším bodě Paru, 300 metrů nad mořem na hoře hustě pokryté olivovníky a borovicemi. Díky své poloze vás Lefkes oslní především ohromujícím výhledem na krajinu ostrova, moře omývající jeho břehy i na blízký ostrov Naxos. Uličky města jsou plné tradičních kykladských bílých domů a neoklasicistních benátských staveb. Střídají je pitoreskní náměstíčka, starobylé kostely až z 15. století, široké mramorové aleje a větrné mlýny. Prolezli jsme i mramorové lomy v Marathi (Marathi Marble Quarries). Kykladské městečko Marathi najdete jen pět kilometrů od Parikia. Už po dlouhá staletí je jedinečným díky mramorovým lomům, ve kterých se v antice těžil po 500 let světoznámý parský mramor (Parian Marble). Antické mramorové lomy se v okolí městečka zachovaly dodnes. Místní mramor díky svým výtečným vlastnostem putoval do mnoha řeckých měst a vznikaly z něj sochy i antické chrámy, včetně mistrovských děl jako Venuše Mélská (The Aphrodite of Milos), athénská Akropole, Praxitelova socha boha Herma a Apollónův chrám v Delfách. Používali jej i Féničané a údajně posloužil i při stavbě Šalamounova chrámu v Jeruzalémě. Při návštěvě lomů vás mramorová stezka provede kolem novějších lomů až k těm, co jsou opuštěné po dlouhá staletí. Na jejich okraji najdete také staré prázdné budovy, které patřily francouzské těžařské společnosti, která tu operovala jako poslední – vy roce 1844 tu její zaměstnanci těžili mramor na výrobu Napoleonovy hrobky (Napoleon’s tomb). Dál po levé straně stezky se nachází lom zvláštního významu. Pochází ze 3. století před naším letopočtem, je jedinečný svou inovativní jeskyňovitou konstrukcí, která ho bezpečně uzavírá, a především vyniká reliéfy řeckých bohů umístěnými ve vstupu do lomu. Archeologové se domnívají, že v době Říše římské bylo jen v tomto lomu zapřaženo do práce 150 tisíc otroků. Díky autu jsme projeli celý ostrov, nakoukli na stpoustu pláží, navštívili spostu zajímavých míst např. Údolí motýlů (The Valley of Butterflies). Když nebylo auto, tak jsme podnikali pěší tůrypo okolí Naoussy. Kdo má rád Řecko, tak tento ostrov vřele doporučuji.